V pondělí měla pokračovat "transition." Ano měla, ale jaksi nepokračovala. Salta měla spoustu práce s organizací závěrečné zprávy, tak to přesunula na neurčito. Po obědě přišlo milé překvapení - Anton - prezident AIESEC Kyrgystán pro rok 2011/2012. Všimla jsem si, že má takový divný přízvuk, podobný našemu....no,aby ne. Anton je totiž ze Slovenska. Přijel si do Almaty zařídit víza do Kyrgystánu, kde se rozhodl strávit další rok. Anton neměl co na práci a já vlastně taky ne, a tak jsme se vydali spolu do města. Začali jsme u mešity, kde jsem způsobila kulturní "faux-pas" - vstoupila jsem do mužské části meštiy.Na svoji obhajobu musím dodat, že zde nebyly žádné nápisy ani značky. To, že v této části nemám co dělat nám sdělil jeden muslim a vysvětlit, že já mám svou - ženskou část za rohem. Tak jsem asi jako jediná žena navštívila obě části mešity. Popravdě si jsou velmi podobné, jenom ta mužská je asi tak 5x větší.
Po návštěvě měšity jsme se vydali metrem směrem na jih na Náměstí Republiky. Baterky do foťáku jsem měla, tak jsem to tam mohla konečně vyfotit. O cestování metrem se zmínim později.Pondělek byl celkem fajn den. S Antonem se uvidím znovu koncem srpna, až pojedu do Kyrgystánu požádat o nová víza do Kazachstánu.
V úterý večer jsme ši já, Ola a Brett do kina na film "The LADY." Kino se nachází v nedalekém nákupním centru Silk Way a vstupenka stojí 1000tenge. Většina filmů je zde dabovaných, ale my měli štěstí, že tento byl v originálním znění. The Lady je příbeh natočen podle skutečné události. Aung San Suu Kyi se na konci 80 let vrací z Anglie, kde žije se svou rodinou do rodné Barmy, aby se postarala o umírající matku. V té samé době probíhají v Barmě vládní nepokoje, při kterých umírá spousta demonstrujících lidí. Aung San Suu Kyi je dcerou generála Aun Schana, který se zasloužil o nezávislost Barmy nad Británií roce 1947, ale ještě ten rok byl zavražděn svými nepřáteli. Aung San Suu Kyi se brzy začne zapojovat do bojů za demokracii a stane se nejznámější bojovnicí za svobodu. Určitě doporučuji shlédnou, nejdříve se však nalákejte oficiálním trailerem.
Jsem moc ráda, že jsme na tento film šli, ikdyž jsem ho pěkně obrečela. Hned na začátku svého pobytu jsem si uvědomila, že rok pobytu v cizí zemi vlastně nic není, zvlášť když se můžu kdykoliv vrátit. Neumím si představit, že by mi někdo zakázal opustit zemi a já bych nemohla vidět svou rodinu a přátelé.
Velmi obdivuji Aung San Suu Kyi. Muselo to být velmi těžké se rozhodnout jestli se vrátit do Anglie za svým umírajícím manželem nebo zůstat v Barmě. Nikdy bych nechtěla takové rozhodnutí udělat.
Žádné komentáře:
Okomentovat