Annual Report + MC good bye párty

stané a nove vedení AIESEC Kazachstán

Ve čtvrtek 5.7.2012 nastal dlouho očekávaný den - Annual Report, nebo-li výroční zpráva, na kterou byli pozváni zástupci firem, bývalí i současní členové AIESEC Kazachstán. Akce se konala v hotelu Rachat (docela luxusní), kam  jsme dojeli krátce před 6 hodinou, samozřejmě jako první. Nebylo moc s čím pomoc, tak jsem se hodinu poflakovala a docela nudila. Ceremoniál, tzv. představování výsledků z minulého funkčního období, tj. 2011/2012 a představování nás - nového vedení, trval asi 1,5 hodiny. Už jsem se těšila až to skončí a já se budu moc jíst najíst :D měla jsem totiž hrozný hlad. Stejně jako na konferenci Kick Off, jsme i zde slavili 5. narozeniny AIESEC Kazakchstán, tentokrát však dort rozkrajovali jenom Brett se Saltou. Poté konečně následoval tzv. coffee break, nebo-li občerstvení, kde jsme si mohli vzít pár sušenek, nakrájený dort a kafe. S rautem (řízečky, masíčko, saláty...) během AIESEC Partners Awards v Ostravě nebo Brně se to nedá absolutně srovnat..... to jsem si tu připadala jak v chudobinci. Hold jiný kraj, jiný mrav :D Asi tu tolik nejedí...

Dort k 5. narozeninám AIESEC KZ

Během občerstvení byl prostor na "networking" nebo-li seznamování a podívání s ostatními. Škoda, že nejsem úplně networkovací typ. No, ale i tak jsem se tu seznámila s pár novými lidmi, nejzajímavější byla Nazerke, která tu zastupovala OSN. Když se mě ptala odkud jsem, tak jsem k odpovědi "z České republiky" přidala svojí oblíbenou větu "víš, kde to je?" Na to mi ona plynulou češtinou odpověděla "jasně, jsem tam 5 let studovala." MAZEC, navíc její šéf je Čech, nějaký pan Samek. Dala mi vizitku, takji určitě budu kontaktovat. 

Takhle to vypadalo v Čukotce

Z hotelu jsme se tak různě taxíkama přemístili před bar Čukotka. Jízda taxíkem byl zážitek. V jednom autě nás jelo 7 (včetně řidiče), kterému očividně nevadilo, že veze více pasažérů než je povolený limit. No, aspoň jsme ušetřili. Ještě než jsme vešli do baru, navštívili jsme místní KFC, kde jsme strávili asi hodinu. NUDA! Naštěstí tam byla jedna stážistka ze Slovenska - Terka, tak jsme se tu hodinu nudily společně. Ke vstupu do baru je potřeba se prokázat nějakou identifikační kartou. Vstup mladším 21 let je totiž zakázán (podobně jak v USA, tak stejně v Kazachstánu nemůžete požívat alkohol do svých 21 let). Většina AIESECářů je samozřejmě mladších, ale to ničemu nevadí....všichni mají falešné kartičky, vyrobené právě k těmto účelům - aby mohli chodit do barů. Nejdříve to vypadalo na klasickou diskotéku, ale po chvíli byl DJ nahrazen klasickou kapelou, a tak se to trochu rozjelo. Bylo to celkem fajn.....škoda jen, že pivo tu je docela drahé - okolo 600 tenge.

V pátek byla na programu MC good bye párty, původní název byl Transition párty, ale pak Salta usoudila, že je důležitější se s MC rozloučit než přivítat nové a tak název změnila. Popravdě, bylo mi to úplně jedno. Přišlo celkem asi 20 lidí, vesměs ti samí, co byli včera. Nevadí, aspoň si je zapamatuju :) Během večera jsem načala Becherovku a smíchala ji se Spritem (Tonic tady nemají) a pak ji všem nutila. Já sama jsem pila polskou Zubrovku smíchanou se skořící. Párty jsme ukončili asi kolem 10 hodiny, abychom nerušili sousedy. 

V noci jsem se probuila žížní a tak jsem se šla napít do vedlejšího pokoje Spritu. Brett, který ještě pracoval se na mě díval tak divně. Proč jsem zjistila až ráno. TOTIŽ. Svoji slavnou Becherovku jsem nalila do láhve od Seven Up, která stále vedle lahve Spritu. Brett si tak myslel, že jsem měla v noci "absťák" a místo Spritu šla pít Becherovku. Trvalo mi asi půl dne než jsem ho přesvědčila, že zas takový alkoholik nejsem...

MC Good Bye Párty - ten zbytek co zůstal do konce