Ahoj všichni,
Tak se po delší době opět ozývám,
tentokrát z Ruska, konkrétně z Nižního Novgorodu. Nevím proč mi
vždycky trvá tak dlouho, než se dokopu k tomu, abych se o své zážitky
podělila i s ostatními prostřednictvím svého blogu. Jsem tu už měsíc a půl
a za tu dobu jsem nenapsala ani čárku. Takže žádné dlouhé úvody a jdeme na věc!
Proč mě to znovu táhlo na východ?
Hlavním důvodem je ruština. Mým snem je umět plynule rusky a kde jinde se jazyk
naučit než v zemi, kde se jím mluví :)
Samozřejmě mě lakají země jako Azerbajdžán, Kazachstán a Kyrgystán, ale moje
finanční prostředky nejsou bezedné a Rusko se v tomto případě jevilo jako
nejlevnější varianta. Taky jsem doufala, že konečně vyměním ty Kazašské tenge
no a hlavně jsem dostala celkem zajímavou pracovní nabídku, právě v Nižním
Novgorodu.
Babička m říkávala „od říkaného
chleba největší krajíc“ a asi měla pravdu. Vždy jsem trvdila, že učitelkou
rozhodně nikdy nebudu….noa hádejte, co tu dělám? UČÍM a dokonce na základní
škole. Pro mnohé lidi noční můra, ale mě to hrozně baví. Dokonce mě těší, když
mi děti říkají „paní učitelko.“
NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY!
Žádné komentáře:
Okomentovat